PROHLÍDKA ŘÍMA : 1.den : dopoledne - Vatikánské sbírka, Vatikánské město, katedrála
2.den : dopoledne - Antický Řím
odpoledne - Nejvýznačnější památky Říma
Via Fornaci------- most Amedeo ( kostel Giovanni di Fiorentini ) -----Corso Emanuele II. ( rušná ulice, od r.1870 spojovací cesta mezi Piazza Venezia a Vatikánem ) -----CHIESA NUOVA - Santa Maria in Vallicella, kostel postavený v l. 1575-1605 pro řád oratoriánů, který založil Filippo Neri. Vlevo u kostela stojí Oratorio dei Filippini se vznosným průčelím, Borrominiho vrcholným dílem. V budově se dnes pořádají koncerty a přednášky. Jméno řádu oratoriánů i název náboženských dramat má původ v přednesech, které populární světec Neri pravidelně pořádal.
PALAZZO DELLA CANCELLERIA - dřívější papežská kancelář, jedna z nejvznešenějších budov postavena v l.1486-1511 ve stylu, který připomíná florentskou renesanci. Pozoruhodný je zvláště překrásný dvůr, obklopený arkádami.
kostel SANT°ANDREA DELLA VALLE - kupolový kostel z r.1591 a začal jej stavět Grimaldini a della Porta, 1625 jej dokončil Maderna. Kostel má bohaté průčelí z r.1665 a velkolepý interiér, pozoruhodná je kupole a velké fresky od Domenichina (1624-1628) na klenbě apsidy
LARGO DI TORRE ARGENTINA - hluboko položené náměstí se zbytky 4 chrámů ze 3.stol.p.Kr., vykopaným 1927-1930, které si na rozdíl od památek Fora hodně zachovaly ze svého původního vzhledu. Kousek na jih stojí na malém náměstí ŽELVÍ FONTÁNA - vytvořená 1585 Taddeem Landinim s půvabným bronzovým sousoším.
PIAZZA VENEZIA - Benátské náměstí je geografickým středem Říma, křižovatkou MHD, stýkají se zde velké bulváry Via del Corso (původní antická Via Lata), Corso Vittorio Emanuella a Via Nazionale. Patří k těm podmanivým náměstím. Prostranství vévodí běloskvoucí velkolepý památník MONUMENTO A VITTORIO EMANUELE II. ( taky se mu říká Vittoriáno, nebo hanlivě psací stroj či svatební dort). Byl vybudován v l.1885-1911 architektem Giuseppem Sacconim na památku sjednocení Itálie z bílého brescijského vápence.
Je to největší a nejpompéznější italský památník ( délka 135m, šířka 130m, výška 70m ). Široké schodiště vede k hrobu neznámého vojína ( Altare della Patria = Oltář vlasti) a ženské soše Říma ve výklenku, k níž zleva přichází Průvod na oslavu práce, zprava Průvod lásky k vlasti. Autorem sochy i sousoší je Zanelli. Fontána vlevo představuje Jaderské moře, fontána vpravo Tyrhénské. Postranní schodiště se sbíhají u 12 m vysoké bronzové jezdecké sochy krále V.Emanuela - sjednotitele I. Autorem sochy E. Chiaradio. Na podstavci jsou reliéfy znázorňující přední italská města. Italské regiony jsou vyjádřeny sochami nad sloupy kolonády ústící na stranách do propylají, na jejichž střechách jsou bronzová čtyřspřeží s okřídlenými sochami vítězství. Památník není přístupný veřejnosti, sídlí tam ústav dějin ,archív, depozitáře muzea.
Na západní straně nám. PALAZZO VENEZIA a BASILICA DI SAN MARCO - Benátský palác je stavba pevnostního charakteru postavena 1455 v rané renesanci pro kardinála Pietra Barbu, pozdějšího papeže Pavla II.(1464-1471). Do r.1564 sloužil jako letní papežská rezidence, která byla 1564 předána do rukou Benátské republiky jako sídlo vyslanectví. Ovšem 17.října 1797 byl uzavřen mír v Campo Formiu mezi Francií a Rakouskem, jím R.získalo Benátky, což znamenalo konec BR a palác v Římě sloužil rakouské diplomacii a umělcům. Po I.svět.válce přešel palác do vlastnictví italského státu, za Mussolliniho byla jeho úřadovnou, dnes je v něm muzeum, které vystavuje gobelíny, malby, busty, ukázky uměleckých řemesel a tisku, porcelán a sklo z různých století.
Umělecká koncepce je přisuzována architektu Leonu Battistovi Albertovi a palác je považován za jeden z prvních dokladů renesance. Vyznačuje se poměrně strohými tvary, ale průčelí je zjemněno okny z bílého mramoru. Jinak odtud promlouval Mussollini k římskému národu.
Součástí paláce je i Basilica San Marco. Původní kostel založil papež sv.Marek asi 336, ale současnou podobu získal po přestavbě 828-844, kterou nechal provést papež Řehoř IV. Vstup tříobloukový klenoucí se pod tzv. lodžií požehnání. Interiér vyniká čistým barokním stylem. Na náměstíčku sv.Marka je jedna z mluvících soch, MADAME LUCREZIA, zosobňující bohyni Isis. Mluvící proto, že ji Římané ověšovali pamflety s kritickými výpady proti vládcům. Vlevo od basilicy stojí MALÝ BENÁTSKÝ PALÁC - ten stál dříve na východné straně Piezzata de san Marco, ale bránil ve výhledu na Památník, takže byl kámen po kameni rozebrán a přenesen na dnešní místo.
----Via del Teatro di Marcello ------ KAPITOL - CAMPIDOGLIO
Kapitol je nejznámější, nejnižší, ale historicky nejdůležitější ze 7 římských pahorků ( Palatin, Eskvilin, Aventin, Kvirinál, Viminal, Celius ). Odděluje Piazza Venezia od Fora Romana.
Původně zde bylo středisko náboženského života. Pahorek tvoří dva vršky asi 50m vysoké, které jsou odděleny 38m vysokým sedlem, v němž je dnes PIAZZA CAMPIDOGLIO - Kapitolské náměstí - původně se mu říkalo asylum, protože skýtalo útulek chudým a pronásledovaným. Na severním vrcholku stál hrad Arx a chrám boha Juna Maneta. Mezi hradem a chrámem byly nalezeny mince - monety. Odtud se traduje označení peněz - monety. Nyní stojí na tomto místě Kostel Panny Marie na oltáři nebes - Santa Maria AraCoeli - vyrůstá z kapitolské skály na samém vrcholu dlouhého votivního schodiště, které nechali vybudovat Římané 1348 jako poděkování za to, že Panna Maria odvrátila od města morovou epidemii.
Podle legendy stojí kostel v místech, kde Sybilla zvoláním "Ecce ara primogeniti Dei" ("Hle, zde oltář prvorozeného boha jest"). Kostel spravují od r.1250 františkáni.
Cihlové průčelí se dělí do 3 portálů, kdy boční jsou ozdobeny lunetami ze 16.stol. Interiér je dělen 22 antickými mramor.sloupy do 3 lodí. Krásná mozaiková podlaha je dílem umělecké rodiny Cosmatů, vyřezávaný zlatý strop z r.1575 zobrazuje výjevy z vítězné bitvy křesťanů proti Turkům u Lepanta. Za pozornost stojí náhrodek Crivelliho od Donatella, v sakristii je uctívaná soška Děťátka na oltáři nebes, kterému děti z celého
světa píší svá přání. Je z olivového dřeva, které prý pochází z Getsemanské zahrady. Socha Jezulátka byla 1994 ukradena, ale záhy ji nahradila replika.
Impozantním schodištěm Cordonata vstoupíme na Kapitolské náměstí. Schodiště vzniklo podle Michelangelova návrhu z r.1536 na přání papeže Pavla III. Plastiky lvů na úpatí schodiště pocházejí z Egypta. Balustrádu při vrcholu zdobí gigantické jezdecké sochy dioskúrů smrtelného Kastora a nesmrtelného Polluxe, socha císaře Konstantina a jeho syna Konstantina II., dále 2 milníky z Via Appia a Máriovy trfeje - zbraně a zbroj padlého nepřátel.vojevůdce z 1.stol. Vlevo od schodiště v malém parčíku socha POSLEDNÍHO ŘÍMANA Coly di Rienzo z r.1887 v místě, kde byl syn římského hostinského, miláček lidu a obdivovatel Karla IV. zabit. Za sochou těsně pod balustrádou byli až do r.1980 chováni 2 vlci, živý symbol města.
PIAZZA DEL CAMPIDOGLIO - nejmenší z římských náměstí, ale působí majestátně. Celé náměstí postaveno podle Michelangelových návrhů. Uprostřed stojí jezdecká bronzová socha Marca Aurelia z 2.stol. Je to jediná zachovalá a nepoškozená socha, která přežila ničení antických pohanských památek. Byla ušetřena proto, že se domnívali, že jedná o sochu císaře Konstatntina. Socha patří ke klenotům kovoliteckého umění. Představuje císaře při promluvě ke shromážděným legionářům. Tato socha sem byla v rozporu s Michelang.plány přemístěna z Lateránského muzea 1538 a stála tu do 1981. Pak byla restaurovaná a sem postavena kopie.
Za sochou PALÁC SENÁTORU - PALAZZO DEI SENATORI - postavený v 16.stol., dnes sídlo starosty a městské rady, čili radnice. Je postavený na místě antického Tabularia ( první archív Římské říše, určený pro úschovu státních dokumentů- tabulí zákonů a listin ). Dojem z průčelí umocňuje dvouramenné schodiště, které vyprojektoval opět Michelangelo.V nice pod schodištěm stojí socha Vítězné bohyně říma - Dea Roma Trionfae - držící v ruce kouli jako symbol římské nadvlády nad světem. Dvě ležící sochy po stranách představují řeky Nil a Tiberu (původně Tigrid). Zvonice ( od Martina Longhiho ) je z let 1578-1582. Malý zvon na věži Paterina, vyzváněl při smrti a volbě papeže, při vypuknutí cholery či moru. Zvon darovali Římu občané města Viterbo.
Vpravo od Senátorského paláce byl podle Michel.plánů postaven 1564-1575 PALAZZO DEI CONSERVATORI - PALÁC KONSERVÁTORU - přebudoval v 16.stol.Della Porta, je postavený částečně na základních zdech Jupiterova chrámu z tufových kvádrů. Je v něm umístěna část sbírek Kapitolského muzea. Zde najdeme Kapitolskou vlčici v sále della Lupa, proslulou bronzovou plastiku z 5.stol.p.n.l., k níž v 15.stol.n.l. přidal dvojčata Pollaiolo. Je tu také skvělá obrazárna s díly Tintoretta, Tiziana, Velasqueze, Rubense.
Naproti PALAZZO NUOVO - dnes tam sídlí Kapitolské muzeum, v němž jsou soustředěny především cenné sbírky antického sochařství. Muzeum založeno papežem Sixtem IV. v r.1471 a veřejnosti zpřístupněno papežem Klementem XII. v 18.stol. Je to nejbohatší antická sbírka. Většinou se jedná o vzácné kopie řeckých děl,
se nachází především v 1.patře. Najdete tam např. Venuši kapitolskou, Zraněnou Amazonku, Minervu z Velletri, Umírajícího Galla, Amora a Psyché, Odpočívajícího Satyra, Opilého Fauna, Chlapce s husou. Cenná je rovněž kašna na nádvoří od Giacoma della Porty se sochou říčního boha Marforia z 1.stol. Jedná se o další mluvící sochu.
Z Via del Campidoglio mezi Palácem senátorů a Palácem konservátorů je nádherný výhled na ruiny Fora Romana a na mohutné cihlové stěny Palatina, ověnčeném piniemi a duby. V pozadí Titův oblouk a Coloseum. Celé toto území se má časem přebudovat na archeologický park. Projdeme k bývalému JUPITEROVU CHRÁMU, k TARPEJSKÉ SKÁLE - označené podle legendární zrádkyně vlasti Tarpeji, odtud svrhováni v antice ti, kteří spáchali zločin proti státu.
-------Via della Consolazione na Via del Foro Romano, na konci stojí KOSTEL sv. JOSEFA TESAŘE, vedou k němu i schody podél východ.strany Paláce senátorů. Pod kostelem je MAMERTINSKÝ ŽALÁŘ - římské vězení z r.300 p.n.l.,které se sestává ze dvou prostor, horního žaláře a spodního popraviště. Popraviště bylo spojeno s římskou Cloacou Maximou, do které se házely mrtvoly popravených. Zde byla vězněna řada známých osobností : př. keltský vládce Vercingetorix, numidský král Jughurta, apoštolové Petr a Pavel.
FORUM ROMANUM - středisko náboženského a občanského života starého Říma bylo tvořeno bazilikami, chrámy, památníky a obchody, jejichž krásu dnes doklájí už jen pouhé ruiny. Původně bylo údolí bažinaté, nezdravé, ale pro svou poluhu příhodné místo, kde docházelo k naturální směně mezi zemědělskými kmeny, sídlících na okolních pahorcích. Po dlouholetém úsilí se podařilo Ř. neúrodné prostranství zužitkovat.
První velké meliorační dílo nechal vybudovat etruský král Tarquinius Priscus, když dal vybudovat slavnou CLOACU MAXIMU, jež odvádí podzemní vodu dodnes. Prostranství se postupně zaplnilo budovami a obchody, až z něj stalo srdce Říma.
Právě zde se odehrávala všechna shromáždění lidu i zasedání senátu, zde se konaly soudy i náboženské obřady. Protože ohromnému politickému a hospodářskému rozmachu Říma nemohlo stačit jedno náměstí, každý z římských císařů považoval za svou povinnost vybudovat další forum, nesoucí jeho jméno ( Trajánovo, Augustovo ). V r. 283 nádherný komplex postihl velký ničivý požár a ani obnovovací práce za císaře Diokleciána už nedokázaly zabránit chátrání, umocněným navíc nájezdy barbarů a neustálým rabováním stavebního materiálu. Nakonec se změnilo v trosky zarostlé travou a až do 19.stol. bylo místo využívano pásajícím se skotem. Teprve v 19.a 20.stol. zde systematické vykopávky.Hlavní vchod je z ulice Via dei Fori Imperiali.
PALATIN - slavný 51m vysoký pahorek, jako první osídlen. Zde založen podle pověsti Řím. Zde vyrůstaly paláce a rezidence význačných osobností, bydlel tu mimo jiné i Cicero. Po přesídlení císaře Konstantina Velikého do Konstatinopole začaly stavby na Palatinu chátrat, i když zde byzatští místodržící stále bydleli. Od 10.stol. se zahrady, kláštery a paláce změnily na rumoviště. Roku 1871 se začaly plánovité vykopávky.
Na Palatinu lze prohlédnout místo zv. LUPERCAL - jeskyně, ve které vlčice odkojila Romula s Rémem.
KONSTANTINUV VÍTĚZNÝ OBLOUK - byl postaven na objednávku římského senátu pro císaře Konstantina na památku vítězství nad Mexentiem u Milviovo mostu 312. Oblouk je vyzdoben reliéfy s historickými výjevy. Některé reliéfy jsou starší než samotný oblouk.
Ve středověku tvořil oblouk součást paláce šlechtické rodiny Frangipánů. Teprve 1804 byly všechny přístavby odbourány a oblouk znovu odhalen. Pod obloukem vidíme část vodní nádrže META SUDANS - kterou nechal postavit císař Titus ke konci 1.stol. Ta byla až 1975 pod dlážděním ulice, sloužila jako umývárna pro vítězné gladiátory, kteří vycházeli z Colosea tzv. branou života. Po umytí mohli být propuštěni jako svobodní občané.
COLOSEUM - Amfiteátr císaře Vespasiána Flávia. Název podle obrovité sochy Nerona, jíž se přezdívalo kolos. Se stavbou se začalo v r.72 na místě bývalého Neronova umělého jezera. Stavitel měl za úkol postavit objekt pro gladiátorské hry, pozemní i námořní bitvy, štvanice šelem a divadlo. Proto vedle kolosea vzniklo i mohutné technické zázemí. V r.80 byla stavba slavnostně otevřena císařem Titem stodenními hrami.Při nich prý zahynulo 10 000 divokých zvířat, bezmocní váleční zajatci podřezáváni po stovkách, soupeřilo 3 000 gladiátorů, z nichž většina zahynula.
Coloseum má elipsovitý tvar, je dlouhé 188 m, široké 156 m, vysoké 48,5 m, mělo 4 poschodí, vešlo se tam 50 000 diváků. Nad plochou cirku za slunečného počasí rozprostřena plachta velrium, která chránila před sluneč. žárem. Obvod měří 527 m. Původně byl obložen bílým mramorem, ale ten rozebrán. Do hlediště se vcházelo spodními ochozy, do vyšších pater vedla schodiště. Každý společ. stav měl přísně vyhrazené prostory.
Pod jevištěm mohutný systém chodeb a důmyslný rozvod vody. Z podzemí vedly dvě brány, brána života a brána, jíž přicházeli gladiátoři a šelmy. Tudy také odváželi mrtvoly zápasníků. V okolí kolosea 5 gladiátorských škol, 1960 odhaleny zbytky největší z nich LUDUS MAGNUS. Gladiátorské hry byly vždy vrcholem her. Gladiátoři oblíbenými hrdiny, údajně velmi potentní muži, gladius = meč = penis. Gladiátory si Římané představovali jako ztopořené penisy. Římské dcerky utíkaly z domova se zjizvenými hromotluky.
Na přelomu 3.a 4.stol. císař Honorius zakázal kruté hry a koloseum postupně začalo chátrat. Ve středověku se zřítila část zdí při zemětřesení, římští stavebníci jej využívali jako lom na materiál pro paláce, dokonce tady nějakou dobu byla ZOO.
Piazza del Coloseo----- ulicí Labicana do všku do PARCO OPPIO - zde kvetou po většinu roku růže, v záhonech vyznačen půdorys TRAIANOÝCH LÁZNÍ - které nechal zřídit r.100 Apollodor z Damašku a které sloužily jako vzor při stavbě dalších císařských lázní. V části lázní se zachovaly zbytky zlatého NERONOVA DOMU - DOMUS AUREA , z jehož střechy údajně přihlížel Nero požáru Říma r.64. Požár sám založil, aby se inspiroval pro opěvování zkázy Tróje.
KOSTEL SV.PETRA V ŘETĚZECH- S.PIETRO IN VINCOLI - pod bazilikou byly objeveny při restaurování 1956-1959 zbytky antických budov z dob římské republiky. Kostel byl postaven na přání EUDOXIÁNY, manželky císaře Valentiniána II. Císařovna sem uložila řetězy, kterými byl podle pověsti spoután sv.Petr v jeruzalémském žaláři. Kostel byl vysvěcen 439, ale v průběhu staletí prošel mnoha přestavbami. Jedná se o torjlodní baziliku členěnou 20 antickými sloupy s dórskými hlavicemi, které jsou v Ř.unikátní. v levém rohu baziliky je hrob kardinála Mikuláše Krebse zv.Cusanus, významného německého humanisty, který se účastnil Basilejského koncilu a vyjednávání s husity. Na oltáři je byzatský mozaikový obraz sv. Šebetiána s býlím vousem. Pod hlavním oltářem s antickým baldachýnem jsou ve výklenku ve skleněné urně řetězy sv.Petra.
Nejobdivovanější je ovšem SOCHA MOJŽÍŠE od Michelangela. Na příkaz papeže Julia II. della Rovere měl vyrobit monumentální mauzoleum. Projekt byl odvážný, přesahoval vše, čeho se dosud umělci odvážili. Náhrobek ve tvaru 3 poschoďové pyramidy, ozdoben 40 sochami. Na vršku andělé nesoucí papežovu rakev.
To ovšem vyžadovalo celkovou přestavbu kostela. Tou nebyl pověřen M., ale Bramante a M. několik dní před položením základního kamene nové baziliky 18.4.1507 opustil Řím. Z velkolepého projektu uskutečnil pouze sochu Mojžíše. Ta ovšem dokazuje velikost jeho nadání. 8 měsíců trvalo M., nežli vybral v Carraře nejkvalitnější mramorové kvádry, které byly dalších 8 měsíců přepravovány do Ř., tam složeny na nám.sv.Petra pod velkými stany, kde měl M.pracovat. M.sám sebe zvěčnil v Mojžíšových vousech, díváte-li se zprava, je na bradě viditelný umělcův obličej. Socha je velmi dobře propracovaná, působí živým dojmem, svaly, tepny, draperie obdivuhodně přesně vystihují lidskou fyziognomii. Po stranách Mojžíše je socha RACHEL, symbolizující rozjímavý život, a LEA, symbol činného života. Ostatní sochy již nejsou od M.
SANTA MARIA MAGGIORE - BAZILIKA SV.MARIE VĚTŠÍ - nachází se nedaleko hlavního římského nádraží Stazione Termini na římském pahorku Eskvilinu. Podle tradice ji nechal postavit papež Liberius na místě, kde v plném létě napadl po zjevení Madony sníh. Je to kostel , v němž se snoubí různé architek.styly od raně křesťanských po pozdní baroko. Pro nás je kostel důležitý tím, že v něm papež Hadrián II. r.868 schválil slovanskou liturgii položením slovanských bohoslužebných knih na hlavní oltář za přítomnosti Cyrila a Metoděje.
Trojlodní interiér uchvátí krásou a vznosností. Střední loď zdobí kazetový strop, který byl pozlacen prvním zlatem dovezeným z Nového světa Kolumbem, které věnoval na výzdobu borgiovský papež Alexander VI.. Mozaiková podlaha z 12.stol. je dílem rodiny Cosmatů. Nad architrávem pod vlysem jsou vzácné mozaiky z 5.stol. s biblickými výjevy. Jinak zde najdeme náhrobek Maxmiliána Perštejna a preláta Josefa Bezdíčka, který byl pův. knězem hradecké diecéze, později kanovníkem tohoto kostela.
Venku vlevo od kostela budova LOMBARDSKÉ KOLEJE, Papežský orientální ústav, ruská kolej Russicum s kostelem sv.Antonína.
------Via delle quatro fontane ------ PIAZZA DI SPAGNA - Španělské n.
kosmopolitní elegantní nám. patří k nejexluzívnějším částem Ř. Půdorys připomíná nakřivo uvázaného motýlka. Jméno získalo podle Palazza di Spagna, vybudovaného v 17.stol.jako sídlo španělského velvyslance v papežském státě. Náměstí je odjakživa vyhledáváno cizinci a imigranty. Charles Dickens vyprávěl, že se na schodech scházejí manekýni a manekýnky oblečeni za madony, světce a císaře, aby upoutali pozornost zahraničních umělců.
Náměstí se pyšní proslaveným barokním schodištěm SCALINATA DI TRINITA DEI MONTI, které je prokládáno terasami a které projektoval F.de Sanctis. Nejvyšší terasu tvoří náměstí Piazza della Trinita dei Monti s římským obeliskem, který původně stál v antických Salustiových zahradách. Nad nám. se tyčí stejnojmenný kostel sv.Trojice na vršku,který zde byl postaven na přání francouzského krále Ludvíka XII., původně tam Francouzi chtěli sochu krále Ludvíka, což nenadchlo nijak papeže. V kostele jsou zajímavé malby. ( str.398 cesta ) Napoleonovým vpádem byl kostel značně poškozen, Ludvík XVIII.jej nechal na vlastní náklady v r.1816 opravit. Kostel je většinou zavřený. O prohlídku můžeme požádat sestry, které mají ve vedlejším klášteře Sacro Cuore dívčí školu.
Dole na úpatí schodů FONTAÁNA LA BARCACCIA - zapuštěna kvůli nízkému tlaku vody do dlažby je dílem Pietra Bernniniho, méně známého otce Lorenza z r. 1629 , má podobu bárky.
COLONA DELL IMMCOLATA - z r.1857 připomíná doktrínu Neposkvrněného početí Panny Marie. Sloup dal postavit papež Pius IX.
SANT ANDREA DELLA FRATTE - honosí se dvěma Berniniho anděly z r.1669, ztvárněnými pův. pro Ponte Sant Angelo. Papež Kliment X. je považoval za moc půvabné na to, aby je vystavil nepřízní počasí.
COLLEGIO DI PROPAGANDE FIDE - zbudované pro jezuity v r.1662 papežem Urbanem VIII. jako sídlo centrály katolických misií.Palác je exteritoriální území Vatikánu. Má nádherné průčelí do náměstí od Berniniho a do Via di Propaganda od Francesca Borrominiho.
BABINGTON°S TEA ROOMS - čajovna, kterou v r. 1896 otevřely dvě starší anglické dámy, podávají se zde anglické čaje.
CAFFE GRECO - v ulici Via Condotti z 18.stol.navštěvovali hudebníci a spisovatelé jako Keats, Wagner, Liszt, Byron, Goethe.
MAUSOLEO DI AUGUSTO - násyp zarostlý plevelem byl kdysi nejvýznamnějším římským pohřebištěm. R.28 p.n.l. tady nechal císař Augustus postavit pro sebe a své potomky mauzoleum. Byla to hrobka římských císařů až do Hadriána. Ve 12.stol. jeden z Colonnů nechal m.přestavět na hrad, který ovšem byl 1241 na příkaz papeže Řehoře IX. zničen. Ruiny pak využívány pro varieté a koncerty. 1936 zde vykopávky. Mauzoleum podobné Andělskému hradu mělo kruhovou spodní část o průměru 87 m, na které mohutná klenba podepřená masívními zdmi, byla osázena cypřiši a na vrcholku Augustova socha. Před vstupem stály dva obelisky, které dnes zdobí náměstí Kvirinál a Eskvinál.Cihlová stavba byla obložena mramor.deskami a ozdobena spoustou soch. Interiér ukrývá ostatky Augusta, který zemřel r.14.
PALAZZO BORGHESE - mohutný komplex začal stavět Martino Longhi, ještě před dokončením se do paláce nastěhoval kardinál Camillo Borghese, který byl zvolen 1605 papežem Pavlem V. Dnes je tam španělské velvyslanectví.
PALAZZO RUSPOLI - postavený Bartolomem Ammanatim, palác -40-
získala manželka nizozemského ex-krále Louise Bonaparta Hortensie, jejíž synem byl Napoleon III. Za palácem je náměstí Piazza di san Lorenzo in Lucina s kostelem uprostřed. Kostel je pro nás významný tím, že v něm byla postavena kaple ke cti Jana Nepomuckého.Je zde pohřben slavný český hudební skladatel Mysliveček - il divino Boemo "Božský Čech", který v Římě zemřel v r.1781 ve věku 44 let.
------Piazza dei Parlamento------PALAZZO DI MONTECITORIO - italská poslanecká sněmovna, původně papežský soudní dvůr. Stavba započata Berninim v r.1650, dokončena Carlem Fontanou 1694.
------Piazza di Monte Citorio - tam stojí EGYPSKÝ OBELISK Z HELIOPOLE - ten nechal do Říma dovézt císař Augustus. Obelisk,jeden z nejstarších v Římě, sloužil jako ukazatel slunečních hodin, které byly restaurovány 1792.
PALAZZO CHIGI - postavený v 1.pol.17.stol.sienskou rodinou bankéřů byl až do r.1961 sídlem ministra zahr .věcí nyní je sídlem italského premiéra. Na náměstí Piazza Colonna stojí uprostřed majestátní sloup Marca Aurelia z r. 180. Byl odhalen po jeho smrti na paměť jeho vítězství nad germánskými kmeny u Dunaje.Spirálovitě se vinoucí reliéfy ukazují, že předlohou byl Trajánův sloup, ale zde jsou války zobrazeny jednodušeji, jasněji a bezprostředněji. V r.1589 nechal Domenico Fontana vyzvednout na místo sochy Marka Aurelia sochu apoštola Pavla od Tommase della Porta.
FONTANA DI TREVI - asi 250 m od Piazza Colonna. Nejznámější, nejmonumentálnější barokní fontána. Na tomto místě nechal Agrippa, přítel císaře Augusta, zbudovat akvadukt pro své lázně nedaleko od Pantheonu.
V 15.stol. byl vodovod Aqua Vergine opraven a Leon Battista Alberti zde postavil kašnu. Oprava byla financována z vinařských daní. Ale Římanům pořád něco chybělo, a tak papež Klement XII.vypsal soutěž na monumentální fontánu, kterou vyhrál římský stavitel Nicolo Salvi.
Fontána byla stavěna od r.1732 a dokončena až po Salviho smrti v r.1762. Fontána je přistavěna k zadní straně paláce knížat z Poli, je 20 m široká a 26 m vysoká. Uprostřed na mušli stojí kolosální socha boha moří Neptuna. Mušle, loď boží, je tažena dvěma mořskými koňmi, řízenými mezi vlnami a skalisky dvěma tritony. Koně symbolizují dvě tváře moře, rozbouřenou a klidnou. Skály jsou tak umně navrženy, že nenásilně přecházejí ve zdivo paláce.
Sochy ve výklencích jsou dílem florentského Filipa Vally, vlevo povodně a nad tím reliéf s Agrippou, jak přihlíží návrhu akvaduktu. Vpravo socha léčivé síly a nad ní reliéf panny Trivie, jak ukazuje Agrippovým vojákům vodní pramen, ze kterého je dosud do fontány přiváděna voda potrubím.
Denně je načerpáno 80 000 m3vody, která zásobuje nejen Trevi, ale i fontány na Pizza Navona, Farnese a Spagna. Mezi turisty koluje pověst, že ten, kdo vhodí do fontány minci, určitě se do Říma vrátí.
Naproti je kostel sv.Vincenza a Anastazie z l.1646-1650 s barokním průčelím.
PIAZZA QUIRINALE - kvirinálské nám.patří k nejkrásnějším a nejvýše položeným prostranstvím v Ř. Původně bylo na tomto místě město Sabinů, jejichž ženy Římané podle pověsti unesli ( únos Sabinek 750 p.n.l.) Uprostřed kašna Kastora a Poluxe (synové Heleny Trojské). Sousoší byla nalezena v 16.stol. v nedalekých Konstantinových lázní. Jedná se o římské kopie děl slavných řeckých sochařů Feidiase a Praxitela a na náměstí byla osazena na příkaz papeže Pia VI. Ostatní výzdoba nám. je z r.1818. Na kašně je mohutný obelisk, který stával před Augustovým mauzoleem. Na východní straně nám. je PALAZZO DELLA CONSULTA - za doby papeže Klementa XII. tu byl papežský soud, nyní ústavně správní soud Itálie.
------Piazza del Collegio Romano ------ Via del Pie di Marmo (s.392) zde se nachází velké mramorové chodidlo, jež pevděpodobně fragmentem obrovské sochy z chrámu egyptské bohyně Esety.------ Piazza della Minerva - zde gotický chrám Panny Marie. Na náměstí nejmenší z říms. obelisků- egyptský obelisk ze 6.stol.p.n.l. stojící na hřbetě slona, nechal jej vztyčit 1667 Bernini. ------ Piazza della Rotonda za Pantheonem.
PANTHEON - chrám všech bohů Přírody a Země je nejosobitějšía nejzachovalejší antickou památkou. První svatyně, kterou tu nechal 27 p.n.l. zbudovat zeť císaře Augusta konzul Marcus Vipsanius Agrippa, měla konvenční obdélníkový půdorys a byla určena pohanským římským bohům. P. tvořil část většího komplexu budov, z nichž se nám v původ.podobě zachoval pouze objekt P.
Svou současnou podobu má z r.123, kdy byl po požáru obnoven císařem Hadriánem. Řecké jméno pantheon znamená nejsvětější místo. Za úplné zachování budovy vděčíme papeži Bonifáci IV. (608-615), kterému se podařilo dosáhnout povolení císaře Foky k přeměně stavby na křesťanskou baziliku, zasvěcenou Panně Marii mučedníků- S.Maria ad Martyres. Pod podlahu P. byla pohřbeny pozůstatky mučedníků, roztroušené za pronásledování křesťanů po okolí Říma. Chrám byl několikrát zpustošen : - 7.stol. byzat.císař Konstancius II. nechal sejmout zlaté plotny ze střechy a odvézt do Cařihradu.
1632 papež Urban VIII.z Barberinů nechal strhat zlatobronzové ornamenty z atria, odevzdal Berninimu a chtěl, ať z nich odlije baldachýn a sloupy papežského oltáře v nové bazilice sv.Petra ve Vatikánu. Holt, co nezničili barbaři, učinili Barberini.
Kruhová stavba je pokládána za vrcholné dílo římského stavitelství. Jedinečná působivost spočívá v dokonalé harmonii mohutných rozměrů : výška kupole 43,4 m odpovídá šířce stavby. Kopule je největší římskou kopulí nad kruhovým půdorysem. Ve vrcholu kopule je otvor, orámovaný měděnými pásy z 2.stol. Průměr otvoru je 9 m, je označován jako ďáblova díra. Kopule je zhotovena z betonu, prvního betonu, který lidstvo znalo !! Je ozdobena kazetami, které pův. měly bronzové ornamenty. Akustika je tak dokonalá, že při zpěvu nebo hře na hudební nástroj není žádná ozvěna. Chrámový prostor má 7 velkých a 7 malých výklenků, kde stávaly sochy božstev, dnes tam jsou sochy a obrazy svatých.Výrazný nápis nad vchodem v překladu znamená Marcus Agrippa, konzul potřetí, toto postavil.
V P. byly ukládány ostatky význačných osobností: v druhé nice vpravo je hrobka krále Vittoria Emanuela II., naproti krále Umberta I., zavražděného 1900. Před jejich hrobkou stojí porfyrový podstavec s napodobeninou Železné lombardské koruny. Tato koruna je chována v chrámovém pokladu v Monze a byli jí korunováni ital.králové. Říká se jí železná, protože je v ní zasazen jemně tepaný proužek železa z hřebu z Kristova kříže na Kalvarii. Vpravo od Umberta jednoduchá hrobka italského malíře Raffaela Santia z Urbína, která sem přenesena 1758..
Zvenku lze obdivovat jeho harmonii a malebnost náměstí s kašnou a spoustou kavárniček, ve kterých lze ochutnat pověstnou římskou bezstarostnost a zahálku - dolce far niente.
PALAZZO MADAMA - vznikl v 16.stol. původně pro rod Medicejů na základech jedné z jejich bank, od r.1870 zde sídlí senát parlamentu Italské republiky.Má hezké barokní tvary i průčelí.V paláci je bohatá knihovna s více než 200 000 svazků. Ve vedlejším paláci moudrosti PALAZZO DELLA SAPIENZA dříve sídlila římská univerzita, nyní se tam nachází státní archív. Do paláce vestavěl v l.1642-1650 Boromini kostel sv.Iva - CHIESA DI S.IVO DELLA SAPIENZA - půdorys kostela vskutku ojedinělý, tvoří jej obrys včely.
PIAZZA NAVONA - ( str.388) - oblast kolem nám.osídlená již asi 2000 let. Patří k nejkrásnějším a nejklidnějším ital.náměstím. Je to pravá ukázka barokní kultury. Na místě náměstí byl pův.cirkus CIRCO AGONALE - ten nechal postavit císař Domicián asi v r.85. Cirkus byl 240 m dlouhý a 65 m široký. Tyto rozměry zhruba odpovídají dnešnímu náměstí. Byly zde pořádany gladiátor.hry anámořní bitvy. Zbytky nosných pilířů a oblouku stadionu je možno obdivovat pod domem čp.49.
Na náměstí prý byla sv.Anežka 304 n.l. svlečena donaha, aby se zřekla své víry, na její počest tu byl vystavěn kostel uprostřed SANT° AGNESE IN AGONE - přívlastek in agone zn. na bojišti.a připomíná Domiciánův stadion. Stavbu kostela začali 1652 Girolamo a Carlo Rainaldiové, poté ji až do r.1657 vedl
Borromini. Má půdorys řeckého kříže, nad vchodem do kostela je náhrobek papeže Inocence X., který dal kostel vystavět. Vlevo vedle hlavního oltáře je krypta rodiny Pamphili, ze které papež pocházel. Pod kostelem zbytku cirku.
Na kostel navazuje vlevo PALAZZO PAMPHILI - vystavěný v l.1644-1650 Girolamem Rainaldim pro zmiň.papeže. Ten palác věnoval své švagrové Olimpii Maidalchini, neslavně známé svou lačností po penězích. Dnes je tam brazilské velvyslanectví.
Jižní stranu nám.tvoří PALAZZO BRASCHI - nechal postavit papež Pius VI. pro svého synovce, je to poslední římský palác stavěný pro rodinu, ze které byl zvolen papež.
Papež Řehoř XIII. nechal nám.osadit fontánami. Vlevo (jih) FONTANA DEL MORO ( fontána Mouřeninova) a na severu FONTANA DE NETTUNO ( čili Neptunova) - obě podle návrhů Della Porty udělal Bernini, Nettunovu dokončil v r.1878 della Bitta sochou Nettuna.
Ovšem nejzajímavější je střední fontána FONTANA DEI QUATRO FIUMI ( f.4 řek) - je to mistrovské dílo Berniniho z l.1647-1651. Kašna znázorňuje tehdy 4 známé kontinenty, které jsou zastoupeny 4 gigantickými postavami říčních božstev. Evropu představuje Dunaj, Afriku Nil, Asii Ganga a Ameriku Rio de la Plata.Sochy sedí na skalách pod obeliskem.
* stavbě této kašny se vypráví zajímavá historka. Inocenc X. pověřil přestavbou kostela sv. Anežky Borominiho, Bernini se cítil odstrčen, neboť dostal zakázku pouze na kašnu. Takže se umělecky pomstil tím,že dvě sochy na kašně obrácené ke kostelu mají odsuzovat Borominiho dílo, jedna z nich zvedá rámě, jakoby chtěla podepřít chatrnou fasádu kostela a druhá odvrací tvář, aby se nemusela dívat na nepodřené průčelí. Boromini pověrčivý jako většina Italů okamžitě na průčelí kostela postavil sochu sv.Anežky, která držela pravici na prsou, jakoby chtěla říci !O bezpečnost průčelí se postarám já". Ital by řekl "Ci penso io."
* Avšak Bernini se necítil poražen, neboť jeho přítel Mari postavil podle jeho návrhu další kašnu, tu na jižní straně před palácem Braschi(tehdy to byl pouhý měšťanský dům), no a hlavní postava černocha - mouřenina ukazovala svou nahotu do oken domu, kde Boromini bydlel.